Jakožto zastupitelka městské části Brno-Tuřany a statutárního města Brna jsem si postupně prošla devadesátistránkový dokument Souhrnného vyhodnocení projektu Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno (zpracovaného firmami SUDOP Brno, MORAVIA CONSULT Olomouc a AF CityPlan). Obsahuje velké množstí informací, které již nějakým způsobem kolují v mediálním prostoru. K některým z nich bych se ráda vrátila a připomněla je.
V rámci diskusí nad polohou nádraží v Brně zaznamenávám argument dřívější realizace odsunu nádraží z centa oproti výstavbě nádraží ve variantě pod Petrovem, a to z důvodu větší připravenosti projektové dokumentace k odsunutému nádraží. Co má ale v tomto případě vyšší hodnotu? Dřívější realizace výstavby nádraží, nebo každodenní úspora času tisíců lidí?
V rámci studie proveditelnosti byly varianty polohy nádraží v centru a v odsunuté variantě posuzovány z hlediska tří cílů. Jedním z nich byl čas, konrétně:
- zkrácení celkových cestovních dob cestujících ve veřejné dopravě (zkrácení jízdních dob v železniční dopravě), zvýšení počtu spojů v regionální či dálkové dopravě), zlepšení podmínek provozu nákladní dopravy, zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dopravy a zvýšení komfortu cestujících, snížení nákladů na provozuschopnost železniční infrastruktury
Ve vyhodnocení plnění cílů z hlediska zkrácení cestovních dob ve veřejné hromadné dopravě (v rámci studie proveditelosti se jedná o kapitolu 9) se uvádí:
Varianta A Řeka (odsunutá) – Celkově je v případě varianty A dosahováno roční úspory času cestujících ve veřejné dopravě ve výši přibližně 4 miliónů osobohodin.
Varianta B Petrov (v centru) – Celkově je v případě varianty B dosahováno roční úspory času cestujících ve veřejné dopravě ve výši přibližně 5 miliónů osobohodin.
Pokud si vzpomeneme na matematiku prvního stupně základní školy, kde nás učili taková ta prapodivná znaménka <, >, =, atd., pak rozhodně lze tvrdit, že 5 > 4, což značí, že varianta B lidem přináší větší úsporu času při cestování veřejnou dopravou, než varianta A.
Pokud bych vzala úvahu skutečnost, že odsunuté nádraží by bylo otevřeno například o 5 let dříve (toto je na samostatné téma) a úspora by činila 4 miliónů osobohodin ročně, za jak dlouho by byl tento uspořený čas dosažen a předběhnut při zachování nádraží v centru? Možná, že se některých z nás úspora času přímo netýká, možná, že mnozí z vás ani netuší, že se dotkne časem, při nutnosti přeorganizovat veřejnou dopravu v rámci celého města přetrasováním stávajících linek (vzpomeňte si na roky 2012/2013, kdy se překopala většina veřejné dopravy v Brně, jen namátkou: přestala jezdit šalina č. 13, byla zrušena autobusová linka 51, a tramvajová linka č. 9 přestala jezdit do Komárova, nebo byla zrušena linka č. 63 do Chrlic, …), ale rozhodně se bude týkat úspora času generací příštích, kteří možná jednou budou kroutit hlavou, jak jsme tuto jednoduchou matematiku neviděli.
Budoucnost centra Brna (UNIT architekti, zdroj: Dům umění města Brna)
Poznámka pod čarou:
Pro ty, co se o problematiku zajímají podrobněji, nebo využívají veřejnou dopravu a zajímá je, jak se dotkne poloha nádraží přímo jich, si ještě dovolím několik údajů ze studie proveditelnosti:
U odsunuté varianty (A Řeka) hlavního nádraží dochází největším časovým úsporám u cestujících od Vyškova a Slavkova. K vysokým úsporám dochází u cestujících také od Břeclavi. Oproti tomu dochází k menší úspoře času u cestujících z ostatních směrů a co víc, ve směru od Blanska dojde k mírnému prodloužení cestovních dob.
U varianty hlavního nádraží v centru (B Petrov, vč. podvariant) dochází k úspoře času cestujících ze všech směrů, a to i včetně směru od Blanska. Celkově je úspora všech cestovních dob u všech podvariant varianty B vyšší, než u varianty A (odsunuté nádraží u Řeky).
Nevím jak pro Vás, ale pro mě je cestovní doba celkem zásadním argumentem, neboť veřejnou dopravu využívám denně a pokud bych musela vstávat denně dříve jen proto, že se mi prodlouží jízdní doba veřejnou dopravou, zvažovala bych využití jiného dopravního prostředku, který bude rychlejší.