Jihomoravský kraj vlastní brněnské letiště od 1. července 2004 na základě rozhodnutí Ministerstva dopravy z 31. května 2004 a na základě zákona o převodu některého majetku na kraje. Do té doby byl vlastníkem letiště státní podnik Česká správa letišť.
Česká správa letišť pronajímala tuřanské letiště akciové společnosti LETIŠTĚ BRNO. V době převodu majetku na kraj nevypsal Jihomoravský kraj výběrové řízení na nového provozovatele tak, jak by to dnes požadoval zákon o veřejných zakázkách, který však vznikl až v roce 2006.
Důležitá je skutečnost, že podstatná část původních smluv byla krajem převzata místo toho, aby si kraj domluvil nové podmínky tak, aby byly výhodné pro obě strany. Upravena však byla například doba platnosti smlouvy – z 35 let na 50! Pronájem letiště se společností LETIŠTĚ BRNO tak vyprší v roce 2054.
Proč je potřeba udělat audit na smlouvu o pronájmu letiště?
Rada Jihomoravského kraje každoročně musí schvalovat pětileté programy rozvoje letiště. To vyplývá ze smlouvy o pronájmu. V roce 2009 schvalovala Rada pětiletý program 3. března a z důvodové zprávy z tohoto dne sloužící jako podklad pro radní vyplývají zajímavé skutečnosti. Cituji z jejího textu:
„Část usnesení týkající se souhlasu s aktualizací pětiletého programu schválena komisí nebyla, přestože k aktualizaci programu nezazněla jediná připomínka. Veškeré negativní připomínky byly směřovány k vlastní smlouvě o pronájmu letiště a k záměru vybudování solární elektrárny na pronajatých plochách, bez vztahu k aktualizaci programu.“
Je tedy pochopiletlné, že se Rada dne 31. března 2009 rozhodla pořídit audit na smluvní vztah a na jeho základě pak provést aktualizaci. Otázkou ale je, proč nebyl nikdy proveden? Vyplývá tak z vnitřní korespondence kraje, kterou máme k dispozici, protože jsme účastníci řízení:
„Odbor kancelář hejtmana (pozn. OKH) uvádí, že ve věci Vaší žádosti o spolupráci opětovně prověřil existenci požadovaných informací a na základě obdržených sdělení uvádí, že ohledně této záležitosti nemá k dispozici žádné informace.
Pro úplnost dodáváme, že usnesením č. 864/09/R 16 Rada Jihomoravského kraje pouze schválila záměr realizace auditu nájemního vztahu mezi Jihomoravským krajem a společností LETIŠTĚ BRNO, a.s., přičemž OKH není známo, že by tento záměr byl následně realizován.
K tomu uvádíme, že ze strany OKH nebylo plnění bodu c) usnesení č. 864/09/R 16 dále sledováno, a to z důvodu, že Radou Jihomoravského kraje nebyl uložen úkol daný audit provést.“
S ohledem na to, že odborem právním byly písemně vyrozuměny všechny odbory na kraji, lze se domnívat, že audit na smlouvu o pronájmu letiště nebyl nikdy realizován i přes to, že vznikaly důvodné pochyby o samotné výhodnosti smlouvy. V červnu 2009 pak byl podepsán hejtmanem Haškem (ČSSD) 9. dodatek smlouvy a v letech následujících ještě dalších 5 dodatků. V těchto dodatcích se předmět nájmu a tudíž i hodnota pronajatého majetku nadále zvyšovala. To vše bez provedeného auditu.
Právní úlet
Na tomto místě bych ráda uvedla jednu z mnoha perliček, které vyptávání informací přináší. Samotná smlouva o pronájmu letiště má 33 stran, 14 dodatků a několik desítek příloh.
Přílohou č. 1 smlouvy je výše uvedené rozhodnutí Ministerstva dopravy z 31. května 2004, na základě kterého se převáděl majetek na kraj, a které mi původně nebylo Jihomoravským krajem poskytnuto pro ochranu smlouvy jako celku z důvodu obchodního tajemství. 🙂
V dějství druhém mi i přes to, že Ministerstvo vnitra upozornilo kraj na rozsudek Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, že nemohou neposkytnout informaci jako celek, Jihomoravský kraj sdělil, že veškeré přílohy smlouvy jsou jako celek předmětem obchodního tajemství. 😀 To už si říkáte, jestli ti právníci na kraji neumí číst, fungují na základě politického zadání, nevystudovali právnickou fakultu, nebo je baví si se mnou psát.
Tato argumentace u Ministerstva vnitra samozřejmě opětovně neobstála, a proto mi bylo po půlroce a dvou odvoláních rozhodnutí Ministerstva dopravy vydáno. Hurá!
Nutno však dodat, že ne kompletní. Právníci na kraji usoudili, že mi nezašlou přílohy A a B rozhodnutí, které obahují vymezení movitých a nemovitých věcí (A) a vymezení práv, závazků a jiných penězi ocenitelných hodnot (B), neboť se jedná o informace, které vznikly bez použití veřejných prostředků a byly předány osobou, která s poskytnutím informací nesouhlasí. Pěkná zhovadilost toto tvrdit, když to musel (nechat) vypracovat státní podnik, případně Ministerstvo dopravy.
Aby to nebylo moc komplikované, součástí přílohy B je jakási Nájemní smlouva, jejíž oficiální název jsem neznala. Tuto mi kraj zprve neposkytl a zaslal mi ji, až při dalším kole odvolání – z vlastního popudu.
Zprvu jsem netušila, proč mi starou nájemní smlouvu o pronájmu vnitřní organizační složky ČSL posílají; ze zaběleného rozhodnutí totiž nebylo hned patrné, že se jedná o součást přílohy B. Poté jsem zjistila, že mi k ní kraj zapomněl k této poslat ještě 29 nedílných příloh, nebo vydat rozhodnutí o odepření. Tak jsem se ozvala.
Reakce kraje byla opravdu velice úsměvná – vydal rozhodnutí, v němž mi na 6 stránkách vysvětlil, že smlouva, kterou mi zaslali, do přílohy B rozhodnutí Ministerstva dopravy nepatří, resp. přílohy nebyly kraji nikdy zaslány. Co a proč mi to tedy poslali? Nicméně jejich tvzení by se dalo ještě celkem věřit, ve smlouvách kolem letiště se mnohdy opravdu nedá vyznat. Nové smlouvy jsou provázány se starými, mnoho příloh smlouvy se prolíná v různách dalších dokumentech, které jsou součástí smlouvy, číslování příloh není jednotné apod. Nicméně z výpisu názvů příloh vyplývá, že je Jihomoravský kraj má (například výpisy z obchodního rejstříku a zakladatelská listina společnosti LETIŠTĚ BRNO, bez kterých by tato společnost nesměla letiště provozovat), protože jsou nedílnou součástí smlouvy o pronájmu celého letiště a pravděpodobně mi některé z nich kraj již zaslal, což se snažím dokázat, a některé mi odmítá poskytnout.
Dost možná, že tento „právní úlet“ je spíše pro ty, co se orientují v právním prostředí. Nicméně poukazuje na to, jaký svinčík má Jihomoravský kraj v dokumentech a smlouvách, na základě kterých pronajímá mnohamiliardový majetek, který navíc současně pronajímá a dotuje z našich daní.
Sama jsem zvědavá, kam až tato kauza dojde, řízení stále běží, informací je mnoho. V blízké době se můžete těšit na články věnující se ekonomické stránce letiště.