Už nevím, kdy to přesně bylo, ale asi někde mezi vyjadřovačkou k Amazonu č. 1 a 5, mezi veřejnými projednáními aktualizace Politiky územního rozvoje, Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017, kulatým stolem k Zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje a mnoha zasedáními zastupitelstva města Krna a městské části Brno-Tuřany, čehož jsem se všeho zúčastnila, nahrála, sepsala, vyžádala zápisy a tak. Prostě někdy v té době vyhlásila Nadace Partnerství grantovou výzvu a já doběhla za členy sdružení, že jako teď! Teď je ta pravá chvíle požádat o grant a konečně zasadit nějaký ten strom, což už nosím v hlavě několik let.
Přes mnohá úskalí, kterých jsme si byli všichni vědomi, souhlasili a já byla ráda a po vzoru „jako vždy“ jsem na sebe přehodila ono papírování, získání financí a vyběhávání úřadů.
A jako první následovala otázka: „Ale kde?“
A protože se v rámci celých Tuřan jaksi nepovedly výsadby stromořadí, tak se nabízely pozemky pro ně vyčleněné. Ony zmiňované výsadby jsou na samostatný článek a informace k nim mám pouze ústní: Měly být realizovány z dotací EU, jenže bylo zpochybněno výběrové řízení, které mělo na starost město Brno, a mezi tím proběhly výsadby, ke kterým však byly rozvázány smlouvy a následná péče a udržitelnost projektu padla na městskou část, která s tím nepočítala. V zemi tedy zbyly jen kůly a roztrhaná oplocenka.
Výsadby v době realizace, zde ještě živé (6/2012)
A tak mě napadlo, že když jsme jako Čisté Tuřany uspořádali na jaře uklízecí akci v Moruších, mohli bychom vysázet stromořadí od nich podél cesty směrem do polí.
V katastru nemovitostí jsem ověřila, že pozemky p. č. 3717 a 3749 (k.ú. Tuřany) jsou opravdu města Brna, oslovila jsem úředníky na městě Brně s žádostí o sdělení, kdo má pozemky ve správě, zda oni, nebo městská část. Bylo mi sděleno, že městská část, na kterou se máme obrátit. Učinila jsem tak a bylo mi sděleno, že kompetentní k vyjadřování je Rada městské části, které máme adresovat naši žádost.
Zdroj: http://www.mapy.cz/s/c3hJ
A tak jsme na úřad podali žádost s upřesněním podmínek tak, jak po nás požadovali. Ano, žádost jsem podala v den konání Rady s tím, že ji nemusí projednat a zařadí ji na projednání začátkem srpna, kdy se blíží deadline pro podání žádosti o grant.
Bylo milé, že nás pan místostarosta informoval svým dopisem z 31. 7. dorazivší na sídlo sdružení 5. 8. (radnice sídlí naproti našemu sdružení) o tom, že naši žádost nestihli onoho 23. 7. projednat, ale že ji Rada projedná 6. 8. V dopise si do nás nezapomněl přátelsky šťouchnout, že příště máme sledovat výzvy dřív a psát jim mnohem dřív. No jo, no. První dotaz ohledně vlastnictví šel na město měsíc před uzávěrkou grantů.
Rada rozhodla o naší žádosti, že nemá pravomoc povolit nám výsadbu dřevin na námi vybraných pozemcích, protože jim svěřeny nejsou a navíc se nachází v ochranných pásmech letiště. Připomínám, že se jedná o pozemky, na které bylo děláno městem nepovedené výběrové řízení na výsadbu dřevin a kůly trčící z pozemků měla dle mých informací mít svěřena městská část. Ještě je legrační, že před dvěma lety ochranná pásma letiště výsadbám nevadila, a tak budeme chodit i nadále kolem prázdných plotů.
Nutno dodat, že jsme rádi, že Rada navrhla pozemky, které jsou městské části svěřeny, a tudíž jsme nemuseli martýrium s dotazem na další pozemky absolvovat opakovaně. A také, že úředníci vypořádali naši žádost urychleně.
A tak jsme už jen dojednávali podmínky a další věci, které bylo třeba zakomponovat do smlouvy o podmínkách výsadby dřevin uzavřené mezi námi, jako neziskovkou a městskou částí. Už zbývalo „jen“ doladit předchystanou žádost o grant odeslat a říkat si, že jestli se tohle nepovede, budou všechny síly do toho vložené, včetně nespočet hodin, které nezisku věnujeme, opět v čoudu a my se ocitneme zase na začátku.
Nebudu zde popisovat další nesnáze a rizika spojená s grantovými žádostmi. My jsme se v podstatě do letošního roku bez nich obešli. Začali jsme tak, že když se nám něco nelíbilo, rozhodli jsme se s tím něco udělat. Sešli jsme se u piva, každý dal 2 kila a uspořádali jsme besedu pro občany, na kterou jsme pozvali zástupce kraje, projektanty a další zainteresované a diskutovali jsme o podobě územního plánu a budoucnosti městské části Brno-Tuřany.
Jenže pak přijdou další věci, co vás štvou a nebaví vás jen něco namítat a rádi pomůžete, a tak jsme uspořádali první úklidovou akci, pak druhou, přičemž každá vám z kapes vytahá pár stovek. A tak to chodí po několik let a pokaždé, když nějakou takovou akci pořádáte, musíte mít souhlas vlastníka – buďto města, nebo městské části.
Osobně si myslím, že by dost pomohl systém, který by byl veřejně přístupný a každý měl možnost podívat se, třeba o půlnoci, kdo má který veřejný pozemek svěřený a na koho se má člověk obrátit. Ušetřilo by to mnoho času nejen úředníkům, ale taky aktivním lidem, kteří k tomu nezisku fungují běžným životem – jakože chodí do práce, vyzvedávají děti ze školy, vaří, pracují na zahradě, jezdí na výlety a po nocích píší žádosti o grant a vymýšlí projekty, po jejichž realizaci by se nám všem v místě bydliště líp žilo.
Prostě CHCU, aby ŽítBrňáci konečně vymysleli systém, který bude umět vyhledat, na koho se mám obrátit, CHCU-li vysadit na obecním pozemku třeba stromořadí a zabudovat pod ně lavičku.
A jako správný krněnský aktivní občan přicházím i s vizuálem systému.
Zdroj: nahlizenidokn.cuzk.cz