V předchozím článku jsem informovala o tom, co bude obnášet logistické centrum co do záboru ploch a co do množství naskladněného zboží, že nebude zásobovat místní trh, ale sloužit pouze jako překladiště zboží pro zásobování okolních zemí. Dnes bych ráda nastínila dopravní situaci. Opětovně využiji dat z obou oznámení záměru, a to původního záměru z října 2013 a nového platného záměru z ledna 2014.
Nároky na dopravu
Nákladní, osobní a vnitropodniková doprava
Zboží bude do logistického centra dopravováno těžkými a lehkými nákladními automobily. Převážnou část roku se předpokládá frekvence 140 nákladních automobilů denně. V období před Vánocemi, kdy se doprava v Brně výrazně zahušťuje, bude předpokládaná frekvence až 360 nákladních automobilů denně. V záměru je vypočteno, že v období špičky tak bude frekvence příjezdů 10 a odjezdů taktéž 10 nákladních automobilů za hodinu. To vše s výjezdem přes ulici Švédské valy na Řípskou ve Slatině.
Co se týče osobní automobilové dopravy, v plánu je postavit parkoviště o celkové kapacitě 2 000 stání s tím, že zpočátku bude zřejmě vybudováno parkoviště s 1 150 parkovacími místy a v případě požadavků nájemce bude na základě provozních zkušeností postupně zvětšováno. Otázkou je, jestli je stropem myšleno oněch 2 000 parkovacích míst, když plocha pro parkoviště zabírá plochu 90 000 m2, nebo bude počet stání navyšován, což povede k dalšímu zvýšení dopravy. Z koordinačního výkresu vyplývá, že se II. etapa výstavby parkoviště dotkne zatravněné plochy. Otázkou také je, zda tato plocha nebyla zahrnuta do předem deklarovaných 13 % plochy zeleně.
Pro srovnání jsem hledala v České republice podobně rozsáhlý záměr, který byl realizován. První, který se mi vybavil, byla na zelené louce vybudovaná nošovická Hyundai. Podle záměru má automobilka parkoviště kapacitu 1 700 stání s denním pohybem 3400 osobních automobilů zaměstnanců a zákazníků. Na vizualizaci automobilky je vidět v popředí parkoviště pro zaměstnance a v pozadí odstavné parkoviště. Z její výstavby můžeme čerpat mnohé informace, mimo jiné dopad na ovzduší, počty pracovních míst, pracovní podmínky.
Foto: Hyundai Nošovice
Při modelování dopravní situace se došlo k následujícím závěrům. Celková intenzita dopravy osobních vozidel směřujících do a z areálu se předpokládá 2 000 za 24 hodin. Rozdělení dopravy do směrů se uvažuje následně:
- cca 60 % jízd/24 hodin, tj. 1 200 osobních aut bude vázáno na zaměstnance ze severozápadního segmentu (Brno)
- cca 30 % jízd/24 hodin, tj. 600 osobních aut z východního segmentu od D1, Slavkova, Šlapanic
- cca 10 % jízd/24 hodin, tj. 200 osobních aut z jižního segmentu od Tuřany
Jen pro zajímavost uvedu ještě další čísla. Asi 40 stání z 2 000 parkovacích míst bude vyhrazeno pro vozidla přepravující osoby pohybově postižené. K tomu se předpokládá vybudování krytých stání pro minimálně 40 jízdních kol, 54 stání pro motocykly. A za objektem bude manipulační dvůr s možností odstavení přívěsů.
Co se týče vnitroareálové dopravy, ta bude zajištěna elektrickými vysokozdvižnými vozíky a ručními paletovými vozíky v celkovém množství cca 30 ks. Jen zopakuji, že plocha haly Amazonu má zabírat 96 000 m2.
Městská hromadná doprava, cyklistika, pěší
Ze záměru se dozvíme o tom, že dle zkušeností z provozu jiných výrobních objektů v prostoru průmyslové zóny se očekává vysoký podíl využívání hromadné dopravy zaměstnanci. Pokud opět nahlédneme do Nošovic, již v záměru byla odhadnuta četnost využití hromadné dopravy. U Amazonu se musíme spokojit pouze s konstatováním, že bude dle potřeby posilována o nové spoje vázané na integrovaný systém hromadné dopravy Jihomoravského kraje. Tomu se dá věřit jen stěží, když zastupitelé města Brna v prosinci 2012 seškrtali z městského rozpočtu určeného pro dopravu 50 mil. korun. Změny se pak dotkly i linek směřujících právě na Černovickou terasu a po zjištění, že se lidé nedostanou do práce, musely být opětovně upravovány. Zaměstnance může do budoucna chlácholit snad jen to, že investor plánuje navíc zřídit speciální firemní autobusovou linku svážející zaměstnance jednotlivých směn z nebo do práce.
To však nemění nic na skutečnosti, že pokud bude v průběhu roku zaměstnáno v Amazonu na 1 500 zaměstnanců, kapacita parkoviště 2 000, výše uvedené směry jízd osobními automobily čítají 100 % pak vyvstává otázka, koho bude městská hromadná vozit?
Pro pobavení je i konstatování, že stávající pěší doprava zůstane zachována a předpokládá se využití dopravy cyklistické. Musím se přiznat, že jsem v rámci Černovické průmyslové zóny neviděla na jinak úhledných komunikacích žádný cyklopruh a projít ji celou pěšky, zejména v době smogové inverze, není pro mě zrovna lákadlem. A dovolím si tvrdit, že pro zaměstnance spěchající do práce či z práce jistě také nebude.
Železnice
K říjnovému záměru se vyjadřoval Radní Jihomoravského kraje inženýr Parolek, že požaduje doplnit řešení dopravní obsluhy (zejména návoz zboží) po železnici. Žádal uvedení relevantního odůvodnění, proč není o železnici v záměru uvažováno. Železnice se tak do upraveného záměru již dostala, leč je otázkou, jestli odpověď pana radního uspokojila: „Umístění záměru respektuje očekávané rozšíření železniční tratě č. 340 a realizaci železniční zastávky při severovýchodní straně objektu, což v případě realizace znamená přímou dostupnost záměru osobní železniční dopravou.“
Koorginační situace ke skladu Amazon
Jak se CTP Invest vypořádalo s připomínkou k dopravě v Tuřanech?
Na podzim jsme prostřednictvím občanského sdružení podali vyjádření adresované Jihomoravskému kraji k tomu, že i městská část Brno-Tuřany je dotčená záměrem výstavby Amazonu, a to nárůstem osobní automobilové dopravy. Toto tvrzení se opíralo o text obsažený v záměru z října 2013: „Dopravní dostupnost průmyslové zóny zajišťuje zejména silnice II. třídy v ulici Tuřanka ve směru Slatina-Chrlice, ale také silnice II. třídy v ulici Řípská, … Převážná část nákladní dopravy je do/z průmyslové zóny směrována na dálnici D1, osobní doprava pak ze/do všech směrů.“ Městská část však nebyla uvedena ve výčtu dotčených tzv. územně samosprávných celků – mezi Černovicemi a Slatinou – a tudíž v ní nebyl posouzen nárůst dopravy tak, jako například ve Slatině. V opatřeních ke kompenzaci nepříznivých vlivů nám pak logicky chyběla jakákoliv zmínka řešení dopravní situace.
Zadavatel dokumentace, společnost CTP Invest, se s tímto faktem popral přímo excelentně. Do preventivních a kompenzačních opatřeních uvedl, že doprava prostě přes Tuřany jezdit nebude: „Vlastník areálu smluvně zajistí dodržování tras navážky a odvážky zboží. Tyto trasy musí být směřovány výhradně po ulici Švédské valy na ulici Řípskou a exit 201 z D1, nesmí být vedeny po silnici III/15283 (ulice Tuřanka) směrem do MČ Brno-Tuřan.“ Jeho tvrzení je pravděpodobně řešitelné instalací GPS a hlídáním dodržování pravidel řidičů nákladních vozidel. Kam se však poděla ona osobní automobilová doprava s provozem 2 000 osobních vozidel denně? Nebo se investor domívá, že bude většina zaměstnanců jezdit na kole a chodit pěšky?
Závěrem
K problematice dopravy je možné psát dále a předpokládám, že se k ní ještě minimálně jednou vrátím. Tento příspěvek má však za cíl informovat nejen veřejnost, ale také zastupitele, kteří o investici budou 18. března rozhodovat. Pouze lehce a na dvou případech, osobní automobilové dopravě v Tuřanech a železnici, jsem si dovolila naťuknout, jakým způsobem investor bere vážně připomínky nejen sdružení, ale i orgánů státní správy. Otázkou pak je. Bude se takto chovat i po realizaci výstavby Amazonu, v době, kdy nebude ještě stát nový sjezd z dálnice a obchvat Tuřan?
A jen pro názornost. Obrázek nošovické Hyundai s krásně zeleným trávníkem vypadá pak v reálu nějak takto. On papír snese všechno. 🙂 Zdroj: Hyundai
Pokračování příště …